Odrůdy
Odrůdy pro výrobu vín s označením VOC VELKÉ PAVLOVICE jsou Veltlínské zelené, Neuburské, Tramín červený, André, Frankovka, Rulandské modré. Všechna vína se vyrábějí pouze odrůdově, tedy není povolena směs.
Veltlínské zelené
Jedná o starou odrůdu typickou pro Rakousko-Uhersko. Dnes je známé jako Veltlínské zelené. V současné době se nejvíce pěstuje právě v zemích této bývalé monarchie, tedy na Moravě a v Čechách, v Rakousku, na Slovensku nebo v Maďarsku. Pochází pravděpodobně z regionu Dolního Rakouska a jedním z rodičů je zřejmě Tramín. Na Moravě se nejvíce pěstuje na Velkopavlovicku, na Znojemsku nebo Mikulovsku. V Čechách se této odrůdě velmi dobře daří na Mělnicku, Roudnicku, ale také na Mostecku, kde v posledních letech vinařství zažívá velký rozmach.
Rakouský název Grüner Veltliner se užívá až od 18. století. Před tím se hlavně užívalo pojmenování Grüner Muskateller nebo Weißgipfler. I na Moravě bylo dříve užíváno názvu Bělošpičák nebo Muškatel. Odrůda se pěstuje také v Maďarsku – Zöldveltelini – a na Balkáně – Veltlinac zleni.
Tramín červený
Tramín červený je rozšířený téměř po celé Evropě. Nikde však není odrůdou dominantní. Významnou odrůdou je však v regionu Alsasko. Do státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsaná v roce 1941 a dnes se pěstuje na zhruba 3 % celkové plochy vinic.
Tramín stojí geneticky velmi blízko k volně rostoucí lesní révě, z níž mohl vzniknout nahodilým křížením s některou dávnou kulturní odrůdou pěstovanou Římany. Německá synonyma: Roter Traminer, Gewürztraminer (= Tramín kořenný) nebo jen Traminer. Ve Francii Savagnin rosé nebo Gentil rosé, v Maďarsku Piros Tramini, na Balkáně Traminac crveni nebo Traminac mirisavi. Není však žádný rozdíl mezi Tramínem červeným a Tramínem kořenným, jak se dříve předpokládalo.
Odrůda Gewürztraminer (Tramín kořenný) je dnes považována za aromatickou mutaci odrůdy Traminer Rot (Savagnin Rosé, Tramín červený), ta je pro změnu barevnou mutací odrůdy Traminer Weiss (Savagnin blanc, Tramín bílý). První zmínka o odrůdě „Gewürztraminer“ pochází z roku 1827 z oblasti Rheingau, Johann Metzger ji zde označuje za vzácně pěstovanou. Je pravděpodobné, že k mutaci došlo v oblasti Rheinland-Pfalz, protože ve Francii, v Alsasku roku 1886 ji zmiňuje Oberlin s tím, že pochází z oblasti „Palatinat“ tedy Rýnská Falc.
Neuburské
Pochází z Rakouska, kde se pěstuje pod názvem Neuburger a o jeho vzniku se vypráví, že réví této odrůdy bylo v šedesátých létech 19. století vyplaveno Dunajem na břeh u Oberarnsdorfu v oblasti Wachau.
Réví nalezli vinaři Ch. Ferstl a F. Marchendl a vysadili v obci Arnsdorf do svých vinic a v roce 1872 vyrobili z první sklizně překvapivě dobré víno. Podle současných poznatků genové analýzy se jedná o nahodilého křížence mezi odrůdami Veltlínské červené a Sylvánské zelené.
André
Odrůdu vyšlechtil ing. J. Horák ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích křížením (Frankovka x Svatovavřinecké) a byla nazvána na počest CH. K. Andrého (1763–1831), který byl zakladatelem spolku na podporu šlechtění ovoce a révy v Brně. Nejlepších pěstitelských výsledků dosahuje ve Velkých Pavlovicích za dodržení potřebné probírky hroznů. André patří na ta nejteplejší pěstitelská místa.
Frankovka
Frankovka je velmi stará odrůda, která pochází pravděpodobně z Rakouska, ale říká se, že její původ může být i v Německu, ve Francii nebo také ve Slovinsku. U nás se odrůda pěstuje prakticky jen na Moravě, protože je pozdně dozrávající a má ráda opravdu teplé polohy. Z oblastí bývá nejhojnější v okolí Velkých Pavlovic. Frankovka je u nás velmi populární a je naší druhou nejpěstovanější modrou odrůdou (7 % z celkové plochy vinic)
Rulandské modré
Rulandské modré se dříve pěstovalo až na 90 % plochy našich vinic, což je ve srovnání s dnešními 4 % opravdu kontrast. Této odrůdě se v Čechách velmi dobře daří kromě Mělnicka také na Litoměřicku. Na Moravě pak především na Velkopavlovicku, Slovácku, v okolí Bzence nebo Mutěnic. U nás původně Roučí modré. Francouzský název Pinot je odvozen od slova Pin = šiška, protože jeho malé, bobulemi nahloučené hrozníčky připomínaly šišky jehličnanů.
V genotypu odrůdy jsou zakódovány rodiče samovolně v přírodě vzniklé odrůdy z křížení Mlynářka (Pinot meunier) x Tramín. Pinot dal císař Karel IV. dovézt do Čech z Francie. Traduje se, že první sazenice věnoval nákladníkům hor viničních na Mělníku za pomoc při potírání lapků na řece Labi. Jeden z mělnických měšťanů povolal vinaře i s rodinami z Burgundska, aby zavedli pěstování Pinotu na Mělníku tak, jak se pěstoval v Burgundsku. Na jedné z mělnických vinic byl do kamene opěrné terasy vysekán nápis Chambertin 1348, odkud byla réva dovezena.
